NejlevnejsiPNEU.cz

Zahraničním obchodem se rozumí obchod překračující hranice státu. Může být světový nebo jednotlivých kontinentů se sousedními státy. Mezinárodní obchod je jedním z důsledků dělby práce a je základní formou propojení ekonomik.

Mezi hlavní příčiny rozvoje patří:

  • různost přírodních a geografických podmínek (těžba ner. surovin, zemědělství, cestovní ruch)

  • různý spotřebitelský vkus a preference (některá zboží mohou mít spotřebitele pouze v zahraničí)

  • neustálé pokusy o zvyšování efektivity výroby (rostoucí míra dělby práce na nadnárodní úrovni, efektivní využití technologií, nutnost vyrábět určité množství, aby bylo dosaženo zisku)

  • konflikt výroby a spotřeby – výroba se specializuje, spotřeba se diferencuje, dovoz umožňuje domácím výrobcům potřebnou specializaci

Formy zahraničního obchodu

Export – vývoz zboží nebo služeb do zahraničí. Důsledkem exportu je příliv kapitálu do země, odkud se zboží nebo služby vyvážejí.

  • Přímý export – tuzemský producent a zahraniční odběratel jsou v přímém kontaktu. Producenti musí mít dobrý přehled o zahraničním trhu

  • Nepřímý export – mezi producenta a odběratele vstupuje zprostředkovatel, který nakupuje v tuzemsku a prodává v zahraničí. Nevýhodou může být marže, kterou si zprostředkovatel připočítá. Podnik ale ušetří náklady na podrobné sledování zahraniční situace

Reexport – vývoz zboží a služeb, které byly předtím dovezeny

  • přímý reexport – reexportér nakoupí zboží v zahraničí a jiné zemi ho prodá, aniž by zboží vstoupilo do země reexportéra

  • nepřímý reexport – reexportér doveze zboží do své země a odtud ho vyveze (jako forma překonání obchodně politických překážek mezi cílovou zemí a zemí původu)

Import – dovoz zboží nebo služeb ze zahraničí. Důsledkem importu je odliv kapitálu ze země, kam se dováží.

  • Přímý import – tuzemský producent nakupuje v zahraničí

  • Nepřímý import – tuzemský producent nakupuje o tuzemského zprostředkovatele zahraničního zboží

Clo

Clo je poplatek (zákonná platba), který vybírá státní orgán při přechodu zboží přes celní hranici daného státu.

Funkce cla:

  • Zajišťuje příjem do státního rozpočtu

  • Chrání domácí výrobce před konkurencí (ochranářská funkce)

Druhy cla

Podle pobytu zboží

  • dovozní clo – uvaluje se na dovážené zboží. Účelem je ochrana domácích výrobců před konkurencí

  • vývozní clo – pokud zboží opouští území státu – je stanoveno na nulu, vláda má zájem na tom, aby země vyvážela

  • tranzitní clo – pro produkci, která není určena na trh dané země, pouze se převáží – nepoužívá se, nebo je stanoveno na nulu

Cla z hlediska způsobu výpočtu

  • valorická – určena procentem z celní hodnoty

  • specifická – určena pevnou částku za měrnou jednotku (kg, litry…)

  • kombinovaná – kombinace výše uvedených

Ochranná cla

  • antidumpingové – pokud importér dováží za cenu, která je zřejmě nižší než výrobní náklady (dumpingová cena), cílová země uvalí na zboží takové clo, aby se cena zvýšila přinejmenším natolik, aby domácí producenti byli schopni konkurovat

  • preferenční – zvýhodněné sazby poskytované jen některým zemím (na základě dvoustranných smluv)

  • odvetné – clo na dovoz je uvalené jako odveta zemi původu za clo uvalené na vývoz našeho zboží

  • vyrovnávací – přirážka k normálním celním sazbám a zboží, které je v zemi původu dotováno

Celní politika

používá dvě skupiny nástrojů:

  • smluvní nástroje – celní politika je předmětem mezinárodních smluv – řeší postup celních orgánů ve snaze zjednodušit a zrychlit celní řízení

  • autonomní nástroje – představují jednostranná celní opatření ze strany státu, nebo uskupení států